Druhy oblaků

Zda-li máte potřebu dozvědět se více o rozlišování oblačnosti a jejich názvů, nahlédněte do tohoto článku 10 základních druhů oblačnosti a některých jejich nejčastěji pozorovaných tvarů.

Oblaky se v první řadě řadí na vodní, smíšené a ledové. Tyto typy oblaků jsou rozlišovány dle výšky v jaké se vyskytují. Ve výškách od 400 m do cca 2500 m se většinou jedná o oblaky vodního charakteru. Skládají se z malých vodních kapiček a jejich nárůst (koalescence) je velmi pomalý. Tyto malé vodní kapičky se v oblaku vznášejí a proto z této oblačnosti vypadává maximálně jen slabé mrholení. Smíšené oblaky se pak vyskytují od výšek okolo 2500 m a sahají často až do výšek okolo 4 km. Tyto oblaky se už skládají jak z vodních kapiček tak i z ledových krystalků. Probíhá zde proces nazývaný koagulace, což je rychlejší narůstání ledových krystalků na úkor kapiček vody. Vznikají zde silnější vzestupné a sestupné proudy, které už dokáží udržet i větší kapky vody či "polystyrénové" kuličky ledu. Při vhodných podmínkách pak oblaky mohou vyrůst až ke spodní vrstvě stratosféry a vznikají v nich nebezpečné atmosferické jevy spojovány s přívalovými srážkami, kroupami, silnými nárazy větru atd. Ledové oblaky se skládají pouze z ledových krystalků a srážky z nich nevypadávají. Samostatně se vyskytují ve výškách okolo 7 km. Nedorůstají na vertikální výšce a tvoří tak spíše průsvitný závoj oblačnosti. Nyní se podíváme na 10 základních druhů oblačnosti, které jsou ve troposféře k mání.

VODNÍ OBLAKY

 

Do nejnižší vrstvy troposféry spadá oblak nazývaný stratus, který se v meteorologii nazývá i jako "nízká oblačnost". V zimě je spojována s inverzním charakterem počasí ve stabilních tlakových výších. V létě pak stratus často vzniká po přechodu z některých atmosferických front (kromě teplých). K tvorbě nízkého stratusu je totiž potřeba ochlazení spodních vrstev troposféry. Ve středních, vyšších a horských polohách se stratus projevuje hustou mlhou. Pokud se stratus vyskytuje pod hranicí 400 m, už se nízkým stratusem nenazývá.

Dalším vodním oblakem je stratocumulus. Nejčastěji se vyskytuje ve výškách od 1 do 2 km a to např. po přechodu studené fronty. Pokud se nad touto oblačností neskrývá smíšená, pršet z ní nebude a to i přesto, že vám může připadat dost dynamicky.

SMÍŠENÉ OBLAKY

 

Určitě jste už slyšely o oblaku cumulus. I když se řadí do oblaků smíšených, mnohokrát se skládá pouze z vodních kapiček. Jelikož ale bývá tento oblak spojován s výraznou instabilitou vzduchu a změnou proudění teplého a studeného vzduchu v atmosféře, nevydrží být vodním oblakem dlouho. Z vysokou vlhkostí vzduchu a vzestupnými proudy oblak narůstá do výšek, kde už se jedná o oblaky smíšené. Jinými slovy se tento oblak může nazývat jako "kupovitá oblačnost", která při jejím dobrém vzniku produkuje přeháňky.

Ve výšce kolem 4 km se při přechodech teplých front vyskytuje smíšený oblak altocumulus. I když je tento oblak smíšený, srážky z něj nevypadávají, jelikož je spojován s ubývající vlhkostí vzduchu a rozpadem fronty. Lidově se pak oblak může nazývat jako "beránky", které se tak stávají předzvěstí pěkného počasí.

Oblak altostratus se vyskytuje při přechodech všech atmosferických front a vypadávají z něj srážky mírných intenzit. Vyskytuje se v nejvyšší hladině smíšených oblaků.

LEDOVÉ OBLAKY

 

K čistě ledovému oblaku již patří cirrostratus. Na obloze tvoří tenký průsvitný závoj oblačnosti, který často pokrývá celou oblohu. Pokud nad vámi bude cirrostratus a více k obzoru by houst až do neprůsvitnosti, bude to nejspíš kovadlina od vzdáleného ale rozsáhlého bouřkového systému, což může značit příchod studené fronty. Často bývají s těmito oblaky spojovány i halové jevy o kterých si povíme zde.

Cirrus se často vyskytuje na okrajích teplé fronty. Vyskytuje se ve výškách okolo 7 km a na obloze může tvořit zajímavé útvary, které jsou způsobeny jeho lehkostí a silným prouděním ve výšce.

Posledním a zároveň vzácným ledovým oblakem je cirrocumulus. Podobně jako altocumulus tvoří průsvitně bělavé "beránky" a různé formace z nich. K vidění ale bývá opravdu zřídka, jelikož podmínky pro jeho vznik vyžadují 100% vlhkost vzduchu a zároveň její ubývání (vysoušení vzduchu nad pevninou).

OBLAK KTERÝ ZASAHUJE DO VŠECH PATER

 

Vůbec nejkomplikovanější oblak, který zasahuje do všech pater troposféry se nazývá cumulonimbus. Vzniká při vhodných podmínkách a je doprovázen nebezpečnými atmosferickými jevy. Více o tomto oblaku si povíme zde.

TVARY OBLAČNOSTI

U všech 10 základních druhů oblačnosti se pak vyskytují různé tvary , které byly pojmenovány tak, aby nejlépe naznačovaly tvar oblaku. Nyní si tyto názvy stručně probereme.

U oblaku stratus se nejčastěji vyskytuje tvar nazývaný nebulosus. Je to jednotvárná vrstva oblačnosti, která pokrývá celou oblohu, nebo fractus, který se jeví jako protrhané a mnohdy i nepravidelně uspořádané cáry.

U oblaku stratocumulus se při večerním rozpadu oblaků může objevit tvar castellanus. Dá se popsat jako věžovité kumuly, které jsou uspořádány na společné základně v pravidelných nebo samostatných řadách. Dalším nejčastějším tvarem se pak stává tvar pojmenovaný stratiformis. Je to takový neostrý vzhled původního stratocumulu. Někdy je pak tento oblak spojován s tvarem lenticularis.

Oblak cumulus je pak rozlišován na tvar humilis, který má vzhled plochého a nízkého cumulu nebo mediocris, který je středně vertikálně vyvinutý. Dále se pak může vyskytovat tvar fractus, což je neuspořádaná vrstva nízkých, plochých cumulů nebo castelatus, který má věžovitý vzhled. Na závěr si povíme o tvaru congestus, který má vzhled dobře vyvinutého cumulu. Z oblaku cumulus-congestus už často vypadávají i přeháňky, nebo přerůstají až do oblaku cumulonimbus.

Oblak nimbostratus žádné vyhrazené tvary nemá, avšak se zde mohou vyskytovat zvláštní odrůdy jako je např. pannus, což jsou roztrhané části oblaku, které někdy tvoří souvislou vrstvu. Často se tento druh oblačnosti spojuje i s jinými druhy a však z jiným významem.

U oblaku altocumulus se vyskytuje tvar stratiformis, který má u tohoto oblaku tvar vlnkovitý až beránkovitý a jednotlivé chomáčky jsou "nalepené" těsně u sebe. Dále se pak vyskytuje tvar floccus, což jsou neuspořádaně rozložené beránky. Na jednom místě mohou být blíže k sobě a na druhém zase dále. Zřídka se u tohoto oblaku vyskytuje tvar castellanus, který má u tohoto oblaku nepravidelný vzhled. Naopak častěji pozorovatelným tvarem může být lenticularis. Je výjimečný tím, že i při silném větru zůstává bez pohybu na jednom a tom samém místě. Většinou se vyskytuje nad horským terénem. Více o oblaku altocumulus-lenticularis si povíme zde.

U oblaku altostratus se vyskytuje několik odrůd ke kterým patří např. undulatus. Mívá vlnkovitý vzhled, někdy více a někdy méně patrný.

Cirrostratus se může projevovat tvarem fibratus. Pokud je jednotvárně rozlitý po obloze nazývá se cirrostratus-nebulosus.

U oblaku cirrus se vyskytuje řada tvarů a odrůd mezi které patří např. velmi působivý uncinus, který má u tohoto druhu oblaku vzhled rozfouklého obláčku, tvořící natáhlou cirrovitou oblačnost. Mezi odrůdy pak patří zajímavý intortus nebo radiatus, který vypadá jako by oblačnost vycházela z jednoho místa. Zajímavě pak vypadá odrůda vertebratus.

U cirrocumulusu se můžete setkat s tvary stratiformis, castellanus, floccus a vzácně i s tvarem lenticularis.

Snad nejvíce foceným oblakem se stává mohutný cumulonimbus. Rozděluje se do tvarů capillatus, který má vzhled velké rozsáhlé kovadliny zakončenou cirrovitou oblačností nebo calvus se vzhledem mohutné hradby oblaku jako velmi vyzrálý cumulus-congestus. Z nejčastější odrůdou tohoto oblaku souvisí cumulonimbus-incus, který mnohokrát patrně vypadá jako výbuch atomové bomby. Oblak vypadá jako hříbek nebo při silnějším proudění jako kovadlina. Na závěr se ještě zmíním o zvláštnosti, která se objevuje nejen u tohoto oblaku avšak bývá s tímto oblakem nejefektivnější, neboť jsou s tímto oblakem spojeny nejsilnější sestupné proudy, které vytvářejí jakési „bakule“. Zvláštnost se nazývá „mamma“ nebo-li mammatus.

Zpět do menu

STORMCHASING/CWS/ By: Fero -*McM*-

 



Komentáře k článku

*SUPERCELA* říká
03.11.2013

Zdravím. Určitě nemáte zač. Podobné články pojednávající o počasí s různými zajímavostmi zde budou vycházet i nadále. Jejich dosavadní menu je zobrazeno v rubrice \\\\\\\"něco o počasí\\\\\\\". Přeji příjemný den :)

Vladimír Vodrážka říká
03.11.2013

Dobrý den,\\r\\nděkuji za tento článek, moc mi pomohl. Nejsem v těchto oblacích vůbec zběhlý, jsem jen nadšenec, kterého to baví. Jesti můžu poprosit o víc takových článků, které jsou srozumitelnější než odborné statě. Děkuji.



Vložte komentář


Jméno (požadováno)

Web

Příspěvek (požadováno)


Kolik dní má týden (slovy): (požadováno)

Menu

Chcete vědět jestli jsme zrovna k dispozici na tomto webu? Zde vidíte: OFFLINE

 

Java Script ze stránky - www.jaknaweb.com
BLOB NEBUDE AŽ DO ODVOLÁNÍ Z DŮVODŮ ČASOVÉHO OMEZENÍ AKTUALIZOVÁN, DĚKUJI ZA POCHOPENÍ

AKTUÁLNÍ POZICE: -NEZNÁMÁ-

E-MAIL: cows.institution.info@email.cz *** POSLEDNÍ AKTUALIZACE PROBĚHLA: 16.03.2015 VE 13:55 SEČ

TIP: Navštivte stránku „NĚCO O POČASÍ“

NÁVŠTĚVNOST BLOGU ZA 24 HODIN: - ZOBRAZENÍ

NÁVŠTĚVY ONLINE "-"

Copyright © 2008 Vytvořeno službou Blogy, Počasí