HALOVÉ JEVY A DUHY

Zahlédli jste někdy na obloze např. "barevný kruh" kolem slunce? Nebo snad duhovou skvrnu v blízkosti slunce? Proč se při dešti a zároveň svítícím slunci objevuje duha? Zde si povíme jak a proč tyto zajímavé úkazy vznikají.

              (Všechny možné halové jevy dohromady, prakticky nelze spatřit)

Za všechny duhově zbarvené skvrny a kruhy může především rozptyl slunečního záření na malých ledových krystalcích, v tenké vysoké cirrovité oblačnosti. Při duze se pak jedná o rozptyl světla v kapkách vody. Slunce totiž do atmosféry vyzařuje část spektra, které je ze 48% pro lidské oko viditelné. 7% Slunečních paprsků v ultrafialovém záření pohlcuje Ozonosféra a zbývajících 45% dopadá na Zemi jako infračervené světlo - teplo. Pro nás důležitým je viditelný úsek vlnových délek od 400 do 760 nm. Jednotlivé vlnové délky pak tvoří část barevného spektra, které se odráží, lámou a ohýbají od ledových krystalků nebo kapek vody v oblačnosti. Mezi nejlépe rozptylné barvy patří fialová a modrá, z nichž právě modrá barva je rozptylována i na samých molekulách vzduchu a je tak viditelná jako "modrá obloha". Nebýt rozptylu světla, byla by obloha i za denního světla černá s ostře zářícím slunečním kotoučem nebo by při zamračeném dni mohla být úplná tma.

             (Půlkruhové malé halo)                                     (Boční slunce)

Mezi nejčastěji pozorovatelné halové jevy patří jev, který byl pojmenován jako "boční slunce" Bývá viditelný při závoji vysoké oblačnosti na obou stranách od slunce, jako duhově zbarvená skvrna. Někdy bývají obě skvrny spojovány z velkým halem, což je duhově zbarvený kruh kolem slunce. Mnohem častěji je ale pozorováno malé halo než velké. Malé halo je menší a blíže ke slunci. Na horním a spodním konci můžou vznikat dotykové oblouky, které jsou někdy pozorovatelné i bez samotného malého hala. Někdy se k malému halu přidává ještě jakási horizontální čára, která protíná slunce a střed malého hala. Oba dva jevy se nazývají jako "Parhelický kruh". Samostatně nebo spolu z velkým halovým půlkruhem bývá vidět tzv. "Halový sloup". Samostatně vysoko nad sluncem může vzniknou "horní cirkumzenitální oblouk". Nejčastěji bývá vidět ráno nad východním obzorem před východem slunce. Při dešti a zároveň vykukujícím slunci se objeví tzv. duha. Nachází se přesně na proti slunci a její velikost souvisí nad polohou slunce. Čím je slunce níže, tím je duha výše a naopak. Jasnost duhových barev je pak jasnější více při intenzivnějším dešti a pokud se sluneční záření odráží od vodních kapek dvakrát, vynikne nad ní ještě druhá méně jasná duha z obráceně položenými barvami. Zřídka pak bývají duhy doplněny ještě podružnými duhovými oblouky, které jsou k duhám přiřazeny v případě, že se záření na vodních kapkách i ohýbá.

                  (Dvojitá duha)                                       (18× optické přiblížení)

Mezi zajímavé jevy spojené se slunečním zářením patří i zrcadlení nebo fata morgana. Když světlo prochází vrstvami o různé teplotě a hustotě, můžeme spatřit "kaluž vody" na suché rozpálené silnici. Tomuto jevu se říká "zrcadlení". Při výskytu oblačnosti a průchodem světla skrz, může podobným způsobem jako vznikají halové jevy, vzniknout tzv. "Irizace oblaku". Oblak je pak z části nebo zcela úplně vybarven duhovými barvami. V jiných případech vzniká stín předmětu na blízko ležící oblačnosti známí jako gloriola nebo Brockenské strašidlo.

Zpět do menu

STORMCHASING/CWS/ By: Fero -*McM*-

Komentáře k článku

Vložte komentář