Zeptejte se na cokoliv

Neznáte některý název z meteorologických výrazů? Chcete se poučit o věcech či jevech týkající se počasí? Zde se můžete kdykoliv zeptat a my vám rádi odpovíme a podrobně popíšeme odpověď na vaši otázku.

Vaše otázky pište do komentářů a postupně se budou formovat zde, jako to vidíte v prvních třech přidělených otázkách od "Janek", "uckmo" a "Ada". Zobrazovat se budou 3. první otázky a ostatní budou archivovány v archivu otázek.

1.OTÁZKA

03.09.2014/Janek: Jak vznikají sněhové srážky?

16.09.2014/CWS: Poměrně jednoduchá otázka, odpověď na ní, lze vyhledat i na desítkách webových serverů, které se vznikem vloček zabývají. Sněhové srážky nebo-li vločky, jednoznačně vznikají za teplot pod bodem mrazu. V oblacích se formují ledové krystalky, které se vlivem cirkulace neustále zvětšují. Jakmile letí vločka v místě s teplotou pohybující se nad 0°C, začne roztávat, avšak při nárůstu velkých sněhových vloček, mohou být vidět ve vzduchu v ojedinělých případech (většinou při velmi dobré instabilitě vzduchu) i při 5°C. Taková vločka, ale na povrchu roztaje tak rychle, že je nemožné si prohlédnout její vzhled.

Možná vás ale zajímá spíše okolnost, proč nesněží a přitom máte na teploměru klidně i -3°C. Obloha je zatažená a vypadává z ní cosi jako déšť. Tomuto dešti se říká déšť mrznoucí. Je způsoben radiační inverzí, která se v zimním období vyskytuje poměrně často, i když vzniká nejčastěji v tlakových výších, může se nad oblast dostat výšková tlaková níže a nastane situace s mrznoucím deštěm. Ve výšce 2000 m a teplotě -2°C, vznikají sněhové vločky, ty už ale ve výšce 1500 m tají, jelikož teplota stoupla nad 0°C. V oblasti pod 1500 m tedy prší. V oblasti 800 m se udržuje hladina radiační inverze a inverzní nízká oblačnost, pod jejíž úrovní se vzduch ale opět ochlazuje a stéká do nižších poloh. Tam zůstává teplota opět pod bodem mrazu. Dešťové kapky s roztátých sněhových vloček se už ale nemohou proměnit na sněhové vločky a jednoduše zmrznou do formy ledu. No a přesně tak vznikají i kroupy. V bouřkovém oblaku (cumulonimbus), taktéž vznikají sněhové vločky, problémem je, že ve většině případů mrzne pouze od střední části oblaku. Vločky níže rychle tají a dopadávají opět jako déšť. Jak je známo, v oblaku probíhá složitá cirkulace, která opakovaným způsobem vynáší se spodní části oblaku vodní kapičky do horní části oblaku, kde rychle mrznou, pak putují zase dolů, kde tají. Opakovaně se ale může vytvořit kus ledu (kroupa), která nestihne roztát a pokud jí oblak neunese, rychle s tohoto cirkulujícího systému vypadne. Pokud jsou ale vzestupné proudy velmi silné, může se utvořit tak velká kroupa, že její dopad na zemský povrch způsobí značné škody. To samozřejmě souvisí s nebezpečností bouřek, ke kterým je tento blog fundovaný.

2.OTÁZKA

05.08.2014/uckmo: proč se v americe vyskytujou tornáda a u nás ne

08.08.2014/CWS: Pro vznik tornáda musí být splněno pár zásadních podmínek. Za jednak se nad daným územím musí vyskytovat výrazný střih větru (DLS), což je zjednodušeně řečeno výrazná změna směru větru v hladinách atmosféry (troposféry). Dalším faktorem je tzv. výrazná helicita, která spolu se střihem větru opravdu vytváří ideální podmínky pro zrod supercel (supercela je samotné bouřkové jádro, jehož základna rotuje kolem své vlastní osy) a následným výsledkem může být tornádo. Čím více jsou tyto dvě podmínky výraznější, tím více bude tornádo silnější. Vhodné také je, aby byly příznivé hodnoty CAPE (zjednodušeně, vhodná vztlaková síla instability vzduchu ve vlhkém prostředí) a nejlépe střed dvou vzduchových hmot - teplý & studený vzduch. Při výskytu těchto podmínek už může být rovnou vydáván poplach před tornády, neboť jistota výskytu tornáda je 100%.

(Tipický rotující wall cloud a tornádo)

Nejčastěji se tyto podmínky sehrávají právě v USA ve státech Kansas, Oklahoma, Arkansas a Mississippi. Doba nejčastějších výskytů tornád v těchto oblastech spadá na měsíce Březen až Červen, z nichž nejsilnější se nejčastěji vyskytují v Dubnu.

U nás ve střední Evropě takové podmínky nevznikají a pokud ano, spíše mírnějších intenzit a často se navzájem nedoplňují. I přesto se výjimečně nějaký ten střih větru a malá helicita v souladu s hodnotami CAPE nad Českem vyskytnou, často ale vznikne pouze supercela nebo-li mezocyklona bez doprovodu tornáda. To ovšem neplatí vždy. Na území Česka již bylo zaregistrováno a zdokumentováno desítky tornád, které jsou dokumentovány zde. Mnohem častěji jsou ale nad naším územím pozorovány tromby. (Jakýsi chobot vyčnívající ze základny wall cloudu či obyčejné základny cumulonimbu, který po dotyku se zemským povrchem tvoří tornádo). Ty jsou dokumentovány taktéž spolu s tornády na výše uvedeném odkazu.

Závěrem: Tornáda se tedy u nás vyskytují, ale ne v takové míře jako na Americkém středozápadě, kde jsou pro jejich výskyt nejvhodnější podmínky.

3.Otázka

18.03.2014/Ada: Dobrý den, zajímalo by mě jestli bude letošní rok urodný.Děkuji :D

21.03.2014/CWS:

Zdravím. Přemýšlel jsem nad nepřesností vaší otázky. Z globálního hlediska nelze posoudit jaká asi bude... Pro některou hojnou úrodu stačí, aby bylo průměrné množství srážek a slunečných dnů, pro jinou zase více srážek a méně slunce nebo naopak. Každý druh ovoce, zeleniny či obilovin, vyžaduje takové podmínky, jaké mu vyhovují. Letošní rok může být pro něco velmi úrodný, ale také velmi slabý. Navíc na polemizování o vývoji a dosažení kvalitní úrody je ještě poněkud čas. Odhady se provádějí min. 2 měsíce před sklizní, tedy jak u čeho. Možná že kdyby jste trošku lépe zorganizoval znění vaší otázky, mohla by i naše odpověď znít lépe.

Archiv otázek

STORMCHASING/CWS/ By: Fero -*McM*- (Aktualizováno 16.09.2014 ve 04:15 SELČ)

Zeptejte se na cokoliv

Komentáře k článku

Vložte komentář

Menu