Teplota vzduchu
MĚŘENÍ TEPLOTY
U nás se teplota vzduchu měří ve stupních Celsia (to víme všichni), otázkou pak může být, kde teploměr umístíme. V meteorologii se teplota měří především v bílých žaluziových budkách, které bývají otočeny zády k jihu. Teploměry v ní jsou tak chráněny před přímím slunečním zářením. V domácnosti pak vyhlédněte pozici, která bude vyhovovat teploměru tak, aby na něj nesvítilo slunce. Pokud je teploměr ovlivněn slunečním zářením, můžete se divit že vám při 30°C, může ukazovat hodnotu přes 50°C a to často vede i k prasknutí rtuťového sloupce. V dnešní zmodernizované době již vznikly takové teploměry, které žádnou kapalinu nepotřebují. Jedná se o známé digitální teploměry, které už někteří určitě doma máte. Vy kteří používáte bezdrátové na venkovní teplotu, pak doufám víte, že teploměr nebude ukazovat hodnotu, která je za oknem, ale hodnotu, která vychází z nejbližší meteostanice a je rádiově nesena do vašeho digitálního přístroje. Tímto způsobem měření se vám teplota může lišit v některých případech až o 5°C. Nejvhodnější jsou tak teploměry s vlastními čidly. Čidlo je pak nejlepší umístit ve dvou metrech nad zemí a samozřejmě ve stínu, protože i čidla jsou ovlivňovány sluncem. Nyní se ale vrátím k meteorologické žaluziové budce. Zajímalo by vás co všechno v ní je? Nebo je tam snad jen ten teploměr? Ve skutečnosti tam jsou nejen teploměry, ale i vlhkoměr. Jeden s pěti teploměrů nám hlásí klasickou teplotu vzduchu, druhý pak pomocí destilované vody, která se ochlazuje, výpary vody prozrazují tzv. vlhkou teplotu. Ta je potřebná spolu s teplotou normální k výpočtu rosného bodu. Další teploměry pak zaznamenávají maximální a minimální hodnoty.
Pokud by vás zajímalo kdo vůbec teploměr vymyslel nebo lépe řečeno správně sestrojil, tak to byl toskánský velkovévoda Ferdinand II. a to v roce 1641. O deset let dříve pak teploměr sestrojil Francouzký lékař Jean Rey. Do trubičky, kde se obvykle nachází rtuť či líh, však umístil vodu a ta má minimální roztažnost. Z teploměry podobného rázu pak experimentovaly zhruba ve stejné době např. Otto von Guericke či Gaspar Schott. Galileo Galilei (1564-1642), byl zřejmě vůbec první, koho něco takového napadlo. Dříve když ještě žádné teploměry neexistovaly, však lidé vymýšlely různé pořekadla, které přibližně určovaly ve které období bude zima či teplo. Mezi nejznámější a jedny z nejstarších patří tzv. „ledoví muži“ (Pankrác, Servác, Bonifác). Chladné dny s nimi spojené se projevují až do dnešní doby.
TEPLOTA VZDUCHU
Jak působí teplota na lidské tělo? Ze vzorců, které v roce 1933 vypočítal Francouz A. Missenard vyplývá, že při teplotě -10°C, jí v absolutně suchém vzduchu budeme vnímat jako -2°C a při absolutní vlhkosti jako -10°C. Teplotu 30°C v suchém vzduchu jako 22°C a ve vlhkém vzduchu jako 30°C. Kromě vlhkosti, která ovlivňuje naše vnímání teploty, musíme počítat i z větrem a na ten nějak Missenard zapomněl. Zjednodušeně řečeno se dá říct, že čím silnější vítr, tím víc nám připadne že je chladněji, než hodnota, kterou nám prozrazuje teploměr.
No a jak se pohybuje teplota v celé atmosféře? Za normálních okolností teplota s výškou klesá od zemského povrchu o 0,65°C, každých 100 m. Tak to funguje cca do 12 km, kde je jakási „poklička“, která snižování teploty zastaví. Do 15 km zůstává teplota stejná a výš začíná plynule vzrůstat. To je způsobeno především tzv. Ozónovou vrstvou. Na obrázku níže si můžete prohlédnout průchod a měnění teploty v jednotlivých vrstvách atmosféry.
REKORDY
Zde se zmíním nejen o rekordech v Čr, ale i ve světě. V roce 1929 byla 10. Února v Litvínovicích naměřena doposud nejnižší teplota v Čr. Činila -42.2°C. Poněvadž se jedná o staré datum, kdy ještě nebylo mnoho meteorologických stanic, se už dávno mohla vyskytnou mnohem nižší teplota, avšak nebyla změřena. Naopak doposud nejvyšší teplota byla naměřena dne 20.08.2012 v Dobřichovicích, činila 40.4°C.
Na světě pak byla nejnižší teplota -89.2°C změřena na polární stanici Vostok v Antarktidě. Nejvyšší doposud zaznamenanou hodnotu naměřily v Al Aziziji v Libyi, kde teplota 13.09.1922 vyšplhala k neuvěřitelným 57.7°C
Rekordy se ovšem neprojevují jen nejnižšími a nejvyššími teplotami. Objevují se i extrémní výkyvy kdy za pouhých 24 hodin se může teplota změnit až o neuvěřitelných 40°C. Jeden z největších teplotních výkyvů byl zaznamenán v Browningu ve státě Montana, kde z 23. na 24.01.1916 údajně teplota klesla ze 7°C na -49°C
STORMCHASING/CWS/ By: Fero -*McM*-
Komentáře k článku
Vložte komentář
Menu
Chcete vědět jestli jsme zrovna k dispozici na tomto webu? Zde vidíte: OFFLINE
AKTUÁLNÍ POZICE: OLOMOUC (227 M)
TIP: Navštivte stránku NEJBLIŽŠÍ WEBKAMERA
NÁVŠTĚVNOST BLOGU ZA 24 HODIN: - ZOBRAZENÍ
NÁVŠTĚVY ONLINE "?"