TLAK VZDUCHU

Zajímá vás něco o tlaku vzduchu? Kde je na Zemi nejnižší tlak a kde naopak nejvyšší? Co jsou to tlakové útvary? Kdo vůbec sestrojil první měřič tlaku vzduchu? To vše a mnohem více se můžete dozvědět v následujícím článku.

Podobně jako v moři působí na jeho dnu tlak vody, i na Zemském povrchu na nás působí tlak vzduchu, nebo-li jeho tíha, na kterou jsme byly dobře vyvinutí a proto okolní tlak vzduchu prakticky ani nevnímáme. Zatímco ve vodě se tlak zvyšuje lineárně (vertikálně) do hloubky, ve vzduchu se mění exponenciálně. Zjednodušeně řečeno může být tlak vzduchu ve stejné nadmořské výšce pokaždé jiný. Ve vodě a přibližné hloubce je tlak ale stále stejný.

VLASTNOSTI

Zde je ovšem řeč především o tlaku vzduchu a jeho vlivu na meteorologickou situaci, tedy jak tlak vzduchu ovlivňuje počasí? Začněme od zrodu tlakových útvarů, což jsou např. známé tlakové výše či níže. Nerovnoměrnost atmosferického tlaku vzduchu ovlivňují např. rozdíly dopadajícího slunečního záření nebo rotace Země. Vznikají tak místa, kde je tlak vzduchu nižší, jinde zase vyšší. Je známo, že vyšší tlak proudí do míst z nižším tlakem a proto můžeme pociťovat vítr. Na synoptické mapě, můžeme vidět jakési "čáry", které znázorňují jednotlivé izobary (většinou z rozdílem 5 hpa). Čím více jsou pak tyto izobary blíže k sobě, tím jsou větší rozdíly v tlaku vzduchu. (Existují i tzv. profesionální synoptické mapy s rozdílem 1 hpa = 1 izobara) Proudění tlaku je silné a spolu s ním samozřejmě i vítr, který pociťujeme jako výsledek vyrovnávacího "mechanismu". Na tlak vzduchu samozřejmě působí i samotný reliéf terénu, mohou se utvářet uzavřené oblasti, které meteorologové nazývají právě tlakovými výšemi a nížemi. Z názvu už samozřejmě vyplývá, že v tlakové výši je tlak vyšší než v tlakové níži. Tlak vzduchu ovlivňuje teplotu zemského povrchu jeho prouděním. Tlaková výše se vlivem Coriolisovy síly pohybuje na severní polokouli ve směru hodinových ručiček a působí v ní sestupné proudy. Vzduch se rychle otepluje a vysušuje. Zpravidla tlakové výše přinášejí velmi pěkné, teplé a slunečné počasí. To ovšem neplatí vždy, proč? Více zde. Pokud se budeme nacházet na zadní straně této výše, bude k nám proudit prohřátý vzduch z jihu, což má za následek ještě vyšší teploty. Tlakové níže se pohybují opačně, tedy proti směru hodinových ručiček a vlivem vlhkosti vzduchu a vzestupných proudů, vodní pára kondenzuje a tvoří se oblačnost z niž vypadávají srážky. S nížemi je tedy spojené deštivé nebo alespoň zamračené počasí.

(Synoptická situace s dnešního dne, znázorňuje tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře a ukazuje nám jednotlivé tlakové útvary nad Evropou, severním Atlantikem, části Asie a kousku severní Afriky. Zdroj: chmi.cz)

Ovšem kdyby bylo vše tak jednoduché, nebylo by snad potřeba ani meteorologů. Tlak vzduchu totiž nemusí být ani vertikálně stejný, jak se na první pohled na synoptické mapě zdá, ty nejčastěji uvádějí tlak přepočtený na hladinu moře ve středních hladinách. Počasí v nížích a výších je totiž ovlivňováno i změnami ve vertikální přímce. Počítají se tak hodnoty přízemního tlaku vzduchu, tlaku ve středních hladinách a tlaku ve vyšších hladinách. Pokud se např. nad tlakovou níží bude skrývat i výšková tlaková výše, zpravidla to končí jen slabým deštěm a vzestupné pohyby, které by umožňovali větší nárůst oblačnosti, jsou slabší. Naopak velmi zrádné mohou být tlakové výše v případě, že se nad nimi utvoří výšková tlaková níže. Vlhkost vzduchu ve výšce roste, vodní páry kondenzují a opět se tvoří oblačnost s vydatnými a dlouhotrvajícími srážkami. Vyšší tlak při Zemi umožňuje dlouhodobou existenci tlakové níže ve výšce, která nakonec všechen vyšší tlak při zemi pohltí. Aby v tom měli meteorologové lepší přehled, rozlišují frontální systémy o kterých si povíme zde. (Článek ještě nebyl vydán)

Pokud začíná v tlakové níži tlak vzrůstat, hovoří meteorologové, že se níže vyplňuje, pokud tlak vzduchu stále klesá, níže se prohlubuje. Zda-li není oblast z nižším tlakem ohraničena alespoň jednou izobarou, hovoří se o brázdě nízkého tlaku. Pokud místo s vyšším tlakem nemá uzavřenou izobaru, hovoří se o hřebeni vyššího tlaku. Setkat se můžeme i s výrazy jako jsou "tlakové sedlo" nebo "nevýrazná tlaková oblast". Oba výrazy mají stejné vlastnosti, upozorňují na oblast, kde se tlak vzduchu příliš nemění. Ustálí se např. mezi dvěma nížemi (tlakové sedlo), nebo dvěma výšemi (nevýrazná tlaková oblast).

Nejvyšší tlak vzduchu působí samozřejmě v tlakové výši v co nejmenší nadmořské výšce (nejlépe u moře). Naopak nejnižší tlak vzduchu nehledejme v tlakové níži, ale v co největší nadmořské výšce. Např. na Mt. Everestu by jste naměřili o téměř 70% nižší tlak než ve skutečnosti je. V letové hladině 10 km už je tlak nižší o 75%, ve 30 km o celých 95% a výš už je tlak vzduchu zcela zanedbatelný. Pro zajímavost ve skutečnosti ve 120 km jen 0,00001%.

HISTORIE

Jestli vás zajímá kdo první spekuloval jak sestrojit tlakoměr, tak to byl Italský profesor matematiky Evangelista Torricelli (1608-1647), který se v roce 1643 rozhodl udělat pokus. Sebral dlouhou skleněnou trubici, naplnil ji rtuťí a otočil ji dnem vzhůru. Potom naplnil rtuťí ještě jednu nádobku do které zasunul skleněnou trubici. Následně ji každý den kontroval a zjistil, že každý den je výška rtuťi v trubici jiná. Tedy usoudil, když tlak vzduchu stoupá, stoupá i rtuť v trubici a naopak. Sestavení tlakoměru se mu tedy povedlo. V tehdejší době se také mohla urodit věta: "Dnes je tlak vysoký, bude pěkně". Na originálnější předpovědi byl ale pouhý tlakoměr hodně krátký a tak ještě hodně dlouhou dobu trvalo než se v roce 1922 britskému meteorologovi Lewisu Fry Rychardsonovi povedli výpočty (vyplývající ze základních termodynamických a hydrodynamických rovnic), na 24 hodinovou předpověď. Výpočty byly nesmírně složité a k dispozici byly jen papíry a tužky. Vše se usnadnilo s příchodem prvních počítačů do kterých se uložili vzorce, které na rozdíl od Rychardsonových výpočtů, vyložily krátkodobou předpověď včas.

    (Torricelli se svým barometerem, zdroj: zde)                (Digitální barometr, zdroj: zde)

Dnes už fungují i modernější digitální přístroje, které počítají atmosferický tlak na principu vakuové krabičky, která funguje jako elektrický kondenzátor. Změny tlaku vzduchu jednoduše mění elektrické pole mezi stěnami krabičky a atmosferický tlak vzduchu je spočítán velmi přesně. Jinak stále fungují i rtuťové tlakoměry (trochu lépe upravené), které odpovídají principu Torricelliho pokusu.

Zpět do menu

STORMCHASING/CWS/ By: Fero -*McM*-



Komentáře k článku



Vložte komentář


Jméno (požadováno)

Web

Příspěvek (požadováno)


Kolik dní má týden (slovy): (požadováno)

Menu

Chcete vědět jestli jsme zrovna k dispozici na tomto webu? Zde vidíte: OFFLINE

 

Java Script ze stránky - www.jaknaweb.com
BLOB NEBUDE AŽ DO ODVOLÁNÍ Z DŮVODŮ ČASOVÉHO OMEZENÍ AKTUALIZOVÁN, DĚKUJI ZA POCHOPENÍ

AKTUÁLNÍ POZICE: MORAVSKÝ BEROUN (568 M)

E-MAIL: stormchasing.cws.info@email.cz *** POSLEDNÍ AKTUALIZACE PROBĚHLA: 24.11.2018 VE 17:34 SEČ *** TEPLOTA: 3,1°C

TIP: Navštivte stránku NEJBLIŽŠÍ WEBKAMERA

NÁVŠTĚVNOST BLOGU ZA 24 HODIN: - ZOBRAZENÍ

NÁVŠTĚVY ONLINE "?"

Copyright © 2008 Vytvořeno službou Blogy, Počasí