MLHY A INVERZE

Zajímá vás jak vznikají mlhy a proč se tvoří nízká oblačnost? Právě zde naleznete odpověď. Probereme si jaké podmínky vedou ke vzniku mlhy či nízké oblačnosti a co se odehrává pod, v ní a nad její hranicí.

Mlhy a inverzní charakter počasí, tedy vznik nízké oblačnosti vzniká v chladnějším období (podzim, zima a částečně i jaro), ve stabilních tlakových výších za jinak slunečného počasí. Proč? Při krásně slunečném dni se zemský povrch prohřívá, po západu slunce, kdy následuje poměrně dlouhá zimní noc, se teplo ze zemského povrchu uvolňuje do vyšších vrstev atmosféry a zemský povrch se ochlazuje. To taktéž urychluje i tíha vlhkého a studeného vzduchu, který stéká a udržuje se v prostorech nížin, údolí či horských kotlin. Ve chvíli, kdy teplota rosného bodu spadne pod hranici klesající teploty s výškou, začne se tvořit mlha nebo nízká oblačnost. Teplota rosného bodu nám prozrazuje teplotu, v jaké zrovna začíná kondenzovat vodní pára a kde se zrovna vyskytuje jakási základna oblačnosti. Vznik nízké oblačnosti často probíhá velmi blízko zemskému povrchu nebo jako mlha úplně na zemi. Dá se říci, že je to jako vznik klasické oblačnosti ve výšce, ale obráceně. Za normálních okolností totiž bývá chladněji až nad oblačností, tedy nad teplotou rosného bodu. Při vzniku mlhy a nízké oblačnosti tomu bývá naopak, chladněji převládá pod oblačností, tedy pod hranicí rosného bodu. Ve studeném a vlhkém vzduchu, který se drží v nížině začne kondenzovat vodní pára a vzniká mlha. V prostoru kde končí "směs" vlhkého a studené vzduchu je horní hranice mlhy a prudké oteplení. Při vzniku nízké oblačnosti je zapotřebí, aby se vzduch s rostoucí výškou oteploval a to se stává právě při radiační inverzi, která se u nás vyskytuje nejčastěji. Studený vzduch ležící v nížině je těžší než teplejší vzduch pohybující se nad studeným vzduchem ve výšce. Zde dochází ke kondenzaci vodní páry a vzniká radiační inverze nebo-li nízká oblačnost, ve které teplota s výškou zase klesá, ale v místě kde je teplota nucena zase rychle stoupat se nachází i horní hranice nízké oblačnosti. Pro vůbec nejlepší pochopení jsem pro vás sestavil tuto velmi jednoduchou animaci, kde je vidět pohyb teplot a vznik nebo rozpad oblačnosti či mlhy.

                (Vrchol Sněžky nad hustou radiační inverzí, zdroj: HumlNet.cz)

Při inverzním charakteru počasí se v nížinách často udržuje smog, který při dlouhodobějším trvání inverze, přerůstá až na hodnoty, které mnohdy i několika násobně překračují limity prachu a jiných škodlivých látek v ovzduší. Při normálních okolností tyto emise stoupají do výšky a "odplouvají" pryč. Při radiační inverzi, ale funguje nízká oblačnost jako "poklička", která tyto škodliviny nemůže pustit. Pod oblačností v nížinách navíc převládá bezvětří nebo jen slabý vítr do 3 m/s. Škodlivé emise, tak rychle narůstají a zejména pro lidi se srdečními nebo plicními onemocněními, můžou způsobovat vážné zdravotní problémy v ojedinělých případech i úmrtí.

                  (Mlha u Temelínu)                        (Tipické inverzní počasí v nížinách)

Při stabilních tlakových výších nad Evropou, může inverzní ráz počasí setrvávat hned několik dnů nebo i týdnů. V nížinách je tak každodenní scénář zataženo, mlhavo, zima a sychravo. Naopak od vyšších poloh si užívají sluníčka a teplot mnohdy i vysoko nad 0°C. Inverzní ráz počasí nakonec vždy přeruší samovolné zeslábnutí tlakové výše a příchod frontálního systému. Na horách tedy skončí slunečné počasí a ochladí se, pro nížiny ale může znamenat přechod studené fronty, paradoxní oteplení. Prochlazený vzduch, který panoval v nížinách, je nakonec "propláchnutý" studeným vzduchem, který sebou nese studená fronta. Tento studený vzduch je ale teplejší než vzduch co byl původně pod inverzí.

Zpět do menu

STORMCHASING/CWS/ By: Fero -*McM*-

Komentáře k článku

Vložte komentář