DRUŽICE

Co všechno snímají meteorologické družice? Kolik jich vůbec nad námi létá a jak vysoko? Kdy byla vypuštěna první taková družice?

První umělá družice Sputnik1, byla úplně poprvé vypuštěna s kosmodromu Bajkonur, 4. Října 1957. V roce 1960, konkrétně 1. Dubna, vynesl raketoplán Thor Able první družici meteorologickou. Meteorologové tak v mžiku měli přístup k záznamům pořízených fotografií bílé oblačnosti, kdy hlavně sledovaly její vývoj, zánik nebo postup. To ovšem fungovalo do té doby, než nastala tma. Pak snímky zčernaly a nebylo vidět nic. Také je nutno podotknout, že snímky byly, ve srovnání s těmi dnešními, velmi nekvalitní. I tak ovšem přinesly meteorologům velkou radost. Družice obíhala ve výšce 690 až 750 km nad Zemí, což se rovná přibližné výšce dnešních meteorologických družic s polární drahou letu. Oblet jí pak trval 99 minut.

(První meteorologická družice TIROS 1, byla vypuštěna 1. Dubna 1960) Zdroj snímku ZDE

Meteorologické družice se rozlišují na dva druhy a to na Polární a Geostacionární. Polární družice létají ve výškách od 600 do 1500 km nad Zemským povrchem a jak již vyplývá z názvu, prolétávají nad polárními oblastmi. Doba přeletu kolmo po polednících trvá přibližně 100 minut. Geostacionární družice se vyskytují ve výšce 36000 km. To je výška, kde družici trvá oblet Země přesně 24 hodin. Stejně rychle pak rotuje i naše Země a družice tak paradoxně visí stále nad jedním místem.
Polární družice mají výhodu velmi kvalitních snímků, jsou blíže oblačnosti. Naopak nevýhodou je, že se na snímky musí čekat. Družice navíc pokaždé letí trošku jinde než před tím a často se stává, že na snímku není vyfotografována oblast, která ale před tím byla. Geostacionární družice tak mají velkou výhodu, že snímkovat mohou prakticky i po minutách. Poněvadž by se ale rychle zaplňovaly archivy, prakticky zbytečných sérií snímků, nevyčíslitelným množstvím GB, snímkují po půl hodinách, což se projevilo jako dostačující. Jen pár Geostacionárních družic snímkuje po 15 minutách.


Družice ovšem nefotografují jen jeden snímek ve viditelném spektru. Používají účelově řadu kanálů, které umožňují mimo jiné sledovat oblačnost i tehdy, kdy slunce osvicuje planetu z druhé strany a kromě městských osvětlení na ní není nic vidět. K tomu slouží kanál v infračerveném oboru spektra, tedy tepelném. Nejchladnější části se jeví bíle, teplejší pak šedě nebo téměř splývají se Zemským povrchem. To může být znatelně zrádné při výskytu nízké oblačnosti nebo mlhy. Při pohledu na snímek v tepelném oboru, si můžeme říct, že je jasno. To ovšem nekorensponduje s tím, co vidíme za oknem. Pokud by zrovna nebyla noc, mohli bychom se podívat na sloučené snímky viditelného a tepelného spektra. Snímek se nám zabarví to několika barev a mlha či nízká oblačnost se jasně zviditelní oranžovou až žlutou barvou. Oblaky, které dosahují nebo se nacházejí ve vysokých výškách se opět jeví bíle, nejjasněji bouřkové oblaky. Na snímcích je patrně vidět i stínování a vynikne tak i vertikálnost oblačnosti.

 

(Snímky s družice NOAA, pořízené ve stejném čase. První snímek je sloučenina viditelného a tepelného oboru spektra, druhý snímek je pouze v tepelném oboru spektra.) Zdroj snímků ZDE

Snímky pořízené meteorologickými družicemi ovšem nepozorují jen meteorologové. Na řadě webových serverů k nim má přístup i veřejnost. Na webovém portálu Českého Hydrometeorologického Ústavu (www.chmi.cz), najdeme nejen družicové záběry. Snímky patří především družicím NOAA nebo METEOSAT - EUMETSAT. Prohlédnout si je můžeme ve všech různých spektrálních kanálech.

Družice u kterých se vyskytne nějaká technická závada se buď odchytí k opravě nebo se zlikviduje standartním způsobem. U Polárních družic se posunou do nižších vrstev atmosféry, kde shoří. To se odehrává nad Oceány či nad neobydlenými oblastmi. Geostacionární družice se naopak posouvají o několik stovek km výše a tam tvoří tzv. umělý odpad.

(Stanice ISS je doposud naše největší umělá družice) Zdroj snímku ZDE

Na různých oběžných dráhách již létá nespočet družic a různých satelitů, ať už meteorologických, astronomicko vědeckých, telefonních, televizních nebo rádiových. Na oběžné dráze se kromě těchto družic a satelitů nachází i tzv. vesmírná stanice s názvem ISS. Začala se stavět v roce 1998 a od roku 2000 je na ní trvalá posádka tvořena šesti členy. Tato posádka se každých 6 měsíců obměňuje s ještě jednou šesti člennou posádkou. Stanice létá ve výšce kolem 400 km a Zemi obletí za cca 92 minut. Velké sluneční panely odrážejí svit slunce a tak je možné sledovat i její jasné přelety. Jasnost ISS na noční obloze kolísá podle výšky nad obzorem nebo aktuálnímu znečištění atmosféry. Při těch nejlepších podmínkách ovšem dosahuje jasnosti až -4 mag. Její přelety jsou k mání zde.

Zpět do menu

STORMCHASING/CWS/ By: Fero -*McM*-



Komentáře k článku



Vložte komentář


Jméno (požadováno)

Web

Příspěvek (požadováno)


Kolik dní má týden (slovy): (požadováno)

Menu

Chcete vědět jestli jsme zrovna k dispozici na tomto webu? Zde vidíte: OFFLINE

 

Java Script ze stránky - www.jaknaweb.com
BLOB NEBUDE AŽ DO ODVOLÁNÍ Z DŮVODŮ ČASOVÉHO OMEZENÍ AKTUALIZOVÁN, DĚKUJI ZA POCHOPENÍ

AKTUÁLNÍ POZICE: -NEZNÁMÁ-

E-MAIL: cows.institution.info@email.cz *** POSLEDNÍ AKTUALIZACE PROBĚHLA: 16.03.2015 VE 13:55 SEČ

TIP: Navštivte stránku „NĚCO O POČASÍ“

NÁVŠTĚVNOST BLOGU ZA 24 HODIN: - ZOBRAZENÍ

NÁVŠTĚVY ONLINE "-"

Copyright © 2008 Vytvořeno službou Blogy, Počasí